Such a Perfect Day

Rano bylo krasne, primo nadherne. To uz tady bylo. Ale ono bylo i v poledne. I to jsme zazili. Ale ono to azuro vydrzelo az do vecera.
Konecne se mi podarilo odladit cestu do skoly. Benjamin rano nechapal, kdyz jsem nenastoupil do cerveneho patraku a nechal ho s nim odjet. A nechapal podruhe, kdyz prisel za 15 min. ke skole a ja uz tam byl. Muj zeleny primestsky bus jede primo ke skole bez prestupu a navic po nabrezi, coz je podstatne rychlejsi. Nojo, drobne radosti studentskeho zivota.
Panamske divenky prisly dnes opet az na jedenactou. Mysleli jsme, ze zaspaly jako vcera, ale nikoliv. Celou prvni hodinu sedely ve studovne a tvorily ukol na druhou - film review. A kdyz konecne prisly, bylo nam vsem sdeleno, ze ukol odevzdame zitra. Jo a vratil se nam (pry) byvaly druhy ucitel Fabian, David v minulem tydnu je pry jen zastupoval. V kazdem pripade Fabian pokracoval presne od te vety, kde David minule skoncil. Probirali jsme frazova slovesa. Fabian jich na nas vysypal celou osatku a my se tim vsim get out, look up to, blow up, look into ci take after brodili az po krk. Posledni cast hodiny jsme se zabyvali "vetou dne": The cheap sheep chewing cheap chips on the sheep ship. Coz o to, my Slovani jsme byli s hacky docela v pohode, ale latinci a zejmena asiati si to opravdu uzivali. Ale mne zas delala trochu problem delka nekterych slabik.
Marcinovi je od vcerejska o trosku hur, presto jsme si sli sednout na nabrezi, bylo nejen hezky, ale i teplo.
Odpoledne jsem na uvod Tonyho hodiny vyhral soutez ve znalostech prislovi, ktere jsme probirali vcera. Vedel jsem o jedno vice nez druhy v poradi, cili celkem dve...
Nechtelo se mi dlouho sedet ve studovne a tak jsem vystrilel mejly, dozvedel po skypu se o dalsich skolnich "uspesich" detatek a vyrazil na prochazku po primorske promenade. Narazil jsme na spoustu suvenyrovych kramku, to je ne-u-ve-ri-tel-ne, co se vsechno da prodavat (a zrejme i kupovat). Nakonec jsem se prosel i po slavnem brightonskem molu, kde kdysi pristavaly kralovske lode. Dnes je tam zabavni park se spoustotu atrakci i hospudek. A tak jsem si na tomhle opravdu britskem miste dal "nejlepsi chips ve meste". Rozhodne nebyly spatne, ale tim se do mne veslo mene pasty, co byla k veceri. Ros to nejak prehnala a zapekla toho potrubi obrovskou misu. A vyhrozovala nam, ze kdyz to s Benem nesnime, tak to necha na zitra.
V go klubu, tedy pubu Battle of Trafalgar, jsme se sesli tri. No, vlastne ja v osm, Ron, 1.kyu v devet a Jim, 1.dan v deset. Co teda na mistnich opravdu obdivuju, to je jejich suverenita. Ron si nenechal vysvetlit, ze proti druhemu danovi doma hraju osmihandicap a odvazne navrhl sedmi. Prvni hru prohral o 42, druhou vzdal. S Jimem to bylo podobne. Sice akceptoval moji informaci o hre s Lukasem, takze navrhl sedmisutr. Jaxi pritom nevzal ale v potaz, ze bude hrat jeste simultanku i s Ronem... No dopadlo to podobne... A pak uz bylo jedenact pryc a v pubu zacli vyvolavat it's time to go home a tak jsme sli.